Objevte 7 divů světa: Cesta do historie starověkých monumentů

Počátky seznamu divů světa

Touha po poznání nejúžasnějších výtvorů lidstva je stará jako lidstvo samo. První seznamy divů světa, tehdy spíše ústně tradované, se objevují již ve starověkém Řecku. Vzdělaní Řekové, dychtiví po poznání světa, během svých cest zaznamenávali úchvatné památky a stavby, se kterými se setkávali. Tyto záznamy pak sdíleli s ostatními, čímž vznikaly první žebříčky nejpozoruhodnějších staveb tehdejšího světa. Mezi nejstarší dochované písemné zmínky o divech světa patří díla antických autorů, například Herodota či řeckého spisovatele Filóna Byzantského, jehož dílo "O sedmi divech" se bohužel nedochovalo. Tyto rané seznamy se často lišily v počtu i výběru divů, ale jedno měly společné – touhu zachytit genialitu a um dávných stavitelů.

Antičtí učenci a jejich výběry

Sedm divů světa - sedm záblesků lidské geniality, které i po staletích fascinují a inspirují. Jsou to majáky minulosti, které nám připomínají, čeho všeho je lidstvo schopno.

Eliška Dvořáková

Kritéria pro výběr divů

Výběr sedmi divů světa nebyl náhodný. Kandidáti museli splňovat několik kritérií. Důležitá byla jejich historická hodnota, architektonická unikátnost a kulturní význam. Stavby musely být postaveny před rokem 2000 a alespoň částečně zachované. Do finále se probojovalo 200 staveb z celého světa. O konečném výběru rozhodlo více než 100 milionů hlasů v internetové a SMS anketě.

Vliv helénské kultury

Hellenismus, období řecké kultury po Alexandrovi Velikém, zanechal nesmazatelnou stopu v dějinách. Jeho vliv se rozšířil daleko za hranice Řecka a ovlivnil umění, architekturu, filozofii a vědu mnoha kultur, včetně římské.

Řecké sochařství, proslulé svou krásou a harmonií, inspirovalo římské umělce. Ti napodobovali řecké styly a náměty, i když s vlastními interpretacemi. Architektura helénského období, s charakteristickými sloupy a štíty, se stala vzorem pro římské chrámy a veřejné budovy.

Filozofické myšlenky Sokrata, Platóna a Aristotela se rozšířily do Říma a ovlivnily římské myšlení a vzdělávání. Vědecké objevy helénských učenců, jako byl Euklides v geometrii a Archimédés ve fyzice, položily základy pro rozvoj vědy v Římě a později i v Evropě.

Zkáza většiny divů

Z původních sedmi divů světa se do dnešních dnů dochovala pouze jediná – Cheopsova pyramida v Gíze. Ostatní divy se staly obětí přírodních katastrof, válek a zubu času. Artemidin chrám v Efezu, jeden z nejvelkolepějších chrámů starověku, byl zničen požárem v roce 356 př. n. l. Mnoho divů se stalo zdrojem stavebního materiálu pro pozdější stavby. I přesto, že se z většiny divů dochovaly jen ruiny, jejich odkaz žije dál v literatuře, umění a lidské představivosti.

Pouze pyramidy v Gíze zůstaly

Z původních sedmi divů starověkého světa se do dnešních dnů dochovaly pouze pyramidy v Gíze. Tyto monumentální stavby, postavené jako hrobky faraonů, odolaly zubu času a staly se symbolem starověké egyptské civilizace. Velká pyramida v Gíze, dílo faraona Chufua, je nejstarším a zároveň jediným dochovaným divem světa.

Moderní snahy o nové seznamy

Tradiční seznamy sedmi divů světa už dnes nestačí. Moderní doba si žádá nové žebříčky, které reflektují rozmanitost a bohatství naší planety. Vznikají tak žebříčky architektonických počinů, přírodních krás, kulturních památek i technologických inovací. Mezi nejznámější patří projekt New7Wonders, který v roce 2007 vyhlásil sedm nových divů světa na základě celosvětového hlasování. Podobných iniciativ vznikají desítky a dokazují, že touha po objevování a obdivování je v lidech stále živá.